Mandala, obrazec tvořící posvátný prostor

V náboženském kontextu je mandala symbolický obrazec tvořící posvěcený prostor, a člověk, který do ní při rituálu či meditaci proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly - kosmu.

Nejstarší mandaly pocházejí z oblasti severozápadní Číny a jdou datovány do mezidobí 9.–10. století našeho letopočtu. V Nepálu a Tibetu se objevují jako malby na hedvábných látkách, které slouží výlučně jako pomůcka k meditačním obřadům. Svým způsobem bychom je mohli přirovnat k oltářním a kostelním malbám, které mají křesťanům také sloužit při modlitbě a meditaci, k propojení s Bohem. Buddhismus přikládá mandalám výsostné postavení v rámci kultovních rituálů. Považuje je za důležité prostředky ke sjednocení chaotických a rozptýlených sil člověka do jediného středu.

Mandaly jsou užívány především v hinduistické tantře, zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do Číny a Japonska.

Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, mohou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti a především pro potřeby tantrického zasvěcení, v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil. Mandaly mohou sloužit také jako zobrazení panteonu božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.

Historik náboženství Mircea Eliade považuje obcházení mandaly za analogické rituálu pradakšiny - obcházení svatého obrazu, relikvie, svatyně či chrámu, a iniciacím formou vstupu do labyrintu.

Příkladem chrámu jež je vybudován jako mandala je mahajánový Borobudur na Jávě a různé tibetské buddhistické chrámy, jež představují celý vesmír a jejichž poschodí a terasy jsou ztotožňovány s nebesy či jejich úrovněmi. Představují tak také symbol axis mundi - kosmickou horu tvořící střed vesmíru.

Kruhové a čtvercové obrazce či stavby představují střed světa v mnoha světových kulturách, například jako vzor Říma byl pravděpodobně chápán jako čtverec vepsaný do kruhu.

Čerpáno z Wikipedie